Jaraj sezonoj Obvikle se uva'd'i', z'e roc'n'i' obdobi' (astronomicke') zac'i'naji' v okamz'iku slunovratu nebo rovnodenosti. To ja' povaz'uju za xibne'. Proc' bi mn'ela bit nejdlouha noc na zac'a'tku zimi a ne uprostred. Vi'c dobre' bi bilo povaz'ovat za zac'atek obdobi' c'as t'emto jevu'm predxa'zeji'ci' o 1/8 roku. Zima bi tak zac'i'nala asi 5.11., jaro 3.2., le'to 5.5. a podzim 8.8. N'egdi se pouz'i'va' oznac'en'i' klimaticke' jaro, le'to atd. To je od 1.3., 1.6., 1.9. a 1.12. Nejn'i'zka' pru'mn'erna' teplota je u na's 20.1. Gdibi mn'ela bi't uprostred zimi, musel bi jeji' zac'a'tek bi't 5.12. Jaro bi bilo od 7.3., le'to od 5.6. a podzim od 4.9. Zac'a'tki obdobi' bi bilo vhodne' stanovit tak, abi bili uprostred mezi astronomicki'ma (svjetelni'ma) a teplotn'i'ma zac'a'tkama, to je zima od 20.11., jaro od 20.2., le'to od 22.5. a podzim od 21.8. Pro jednoduxost bi to mohlo bi't od 1.12., 1.3., 1.6. a 1.9. Ti bi se mohli oznac'ovat jako obc'anske' roc'n'i obdobi'. V pri'pad'e klimaticki'x obdobi' bi asi bilo vi'c vhodne' vixa'zet z pru'mn'erni'x den'ix teplot. Ti sou od -1 do 20 st. C u na's. Zima bi mohla bi't v dobje, gdi sou teploti ve spodn'i' tret'in'e tj. od -1 do 6, jaro a podzim ve stredn'i' (7 -13) a le'to v horn'i' (14 - 20). Tomu bi odpovi'dala zima od 11. mn'esi'ce do 3. mn'esi'ce, jaro ve 4. mn'esi'ci, le'to od 5. do 9. mn'esi'ce a podzim v 10. mn'esi'ci. Tak bi se dali obdobi' rozd'elit i podle de'lki dne. Zima bi obsahovala dni od nejkratkeho do 1/3 rozdi'lu mezi nejkratki'm nejdlouhi'm dnem, podzim a zima od 1/3 do 2/3 rozd'i'lu a le'to od nejdlouhe'ho do 1/3 rozd'i'lu. Jaro bi pak bilo ve 3. mn'esi'ci, podzim v 9. a le'to a podzim mezi ti'm. Gdiz' bi se ud'elal pru'mn'er mezi svjetelni'ma a tepelni'ma obdobi'ma, bilo bi jaro od 15.3. do 15.4., podzim od 15.9. do 15.10. a le'to a zima mezi ti'm. Nebo bi se to mohlo sec'i'st a jaro nata'hnout na 3. a 4. mesi'c, podzim na 9. a 10. a le'to a zima mezi ti'm